Při realizaci a koncepci energetických zařízeních je vyžadována vysoká odbornost a zkušenost projektujících inženýrů. Bohužel neexistuje žádné standardní řešení. Každé zařízení je totiž jiné a proto vyžaduje specifické požadavky. Jak se říká: „koncept musí být střižený na míru“. Toto vyžaduje nejen stálé sledování a zhodnocování vývoje trhu nýbrž i rychlou reakci na výzvy z tohoto vývoje. I toto jsou strategické úlohy, které patří k plánování energetického zařízení. Svědomitý přístup k přírodě a především šetření přírodních zdrojů musí při plánovaní týkající se infrastruktury zaujímat zvláštní postavení.
Dimenzování (a konstrukce) energetického zařízení (elektrárny, spalovny biomasy a odpadu) bude ovlivněno mnohočetnými okrajovými podmínkami.
K nim počítáme mimo jiné
- podmínky nezávislé na lokalitě
o účinnost
o způsob provozu
o disponibilita
o výkon
- podmínky závislé na lokalitě
o palivo
o chlazení
o ochrana přírody
o rozvod tepla
o architektura
Cílené ekologické a ekonomické ovlivnění očekávaných energetických a látkových proudů získáme na základě vyhodnocení tzv. analýzy energetických a látkových proudů (optimalizace materiálové a energetické spotřeby). Nasazení surovin, pomocných a provozních látek, energií tak jako odstranění odpadů a odpadních vod představuje totiž pro podniky výrazně vysoký finanční faktor. Proto by měly být energetické a látkové systémy ovlivněny tak, že budou nakonec ekologicky a ekonomicky eficientně pracovat.
Předpoklady plánování se orientují podle nynějšího vysokého standardu ochrany životního prostředí a také dle lokální situace.
3 STANDORT LOKALITA
Die Standortwahl hat sehr langfristige Auswirkungen auf den wirtschaftlichen Betrieb der Anlage. Eine Fehlentscheidung kann später nur mit erheblichen Kosten korrigiert werden, deshalb ist eine eingehende Standortanalyse zwingend erforderlich. Es empfiehlt sich ein stufenweises Vorgehen (Bild 1).
Bild 1/obr. 1: Vorgehensweise bei der Auswahl geeigneter Standorte
Postup výběru vhodné lokality
Entsprechend dem Planungsfortschritt sind zudem eine Reihe vermessungstechnischer Arbeiten erforderlich. Während in der Phase der Standortsuche in der Regel Übersichtskarten in den Maßstäben 1:200.000 bis 1:50.000 genügen, sind bei der Standortauswahl topografische Karten in den Maßstäben 1:25.000 bis 1:5.000 und bei den Standortuntersuchungen Pläne im Maßstab 1:5.000 erforderlich. Bei der Detailplanung werden dann letztlich Zeichnungen benötigt, die ein örtliches Lage- und Höhensystem widerspiegeln.
Zur Standortbeschreibung selbst gehören solche Kriterien wie (siehe Bild 2):
- örtliche Lage
- Bodenverhältnisse
- Geländestruktur/
Geländetopographie
- Angaben zur Meteorologie
- Gegenwärtige Nutzung
- Infrastrukturelle Anbindung
= Wasserversorgung
= Abwasserentsorgung
= Stromanschluss
= Wärmeversorgung
= Gasversorgung
=Telekommunikation
- Architektur/Landschaftsbild
- Verkehrsanbindung
Die zu konsultierenden Fachbereiche sind: Energiewirtschaft, Verkehr, Klima, Luft- und Immissionsökologie, Schall, Schwingungen (Erschütterungen), Geologie, Hydrologie, Hydrogeologie, Gewässerökologie, Biotope und Ökosysteme, Boden und Landwirtschaft, Forstwirtschaft, Landschaft und Raumordnung, Abfallwirtschaft, Anlagensicherheit sowie Mensch und Humanmedizin.
Volba lokality má dlouhodobé důsledky na hospodářský provoz zařízení. „Chybné“ rozhodnutí může být korigováno pouze výrazným zvýšením nákladů. Proto je nutně vyžadována pečlivá analýza lokality. Doporučuje se postup v krocích zobrazených na obrázku 1.
K odpovídajícímu stupni rozvoje plánování se vyžaduje celá řada vyměřovacích a technických prací. Během fáze hledání lokality se vyžadují přehledné mapy v měřítku od 1:200.000 do 1:50.000. U výběru lokality jsou již vyžadovány topografické mapy v měřítku 1:25.000 bis 1:5.000 a při průzkumu plány v měřítku 1:5.000. U detailního plánování jsou již potřebné výkresy, které opět ještě přesněji odrážejí polohu lokality a výškový systém.
K samotnému popisu lokality patří následující kritéria(viz obr. 2):
- poloha
- půdní poměry
- struktura pozemku/
topografie pozemku
- meteorologické údaje
- současné užívání
- napojení na infrastrukturu
· zásobení vodou
· zpracování odpadní vody
· přívod proudu
· dodávka tepla
· dodávka plynu
· telekomunikace
- architektura/krajina
- dopravní spojení
Řešení bychom měli konzultovat s odborníky následujících oborů: energetika, doprava, meteorologie, ekologie vzduchu a imisí, ochrana před hlukem a otřesy, geologie, hydrologie, hydrogeologie, ekologie vodstva, biotopů a ekosystémů, ochrana půdy a dále bychom měli hledat rady v zemědělství, lesnictví, tvorby krajiny a územních plánů, v odpadovém hospodářství, u bezpečnosti zařízení a stejně tak bychom měli myslet na ochranu člověka a humánní medicínu.
Bild 2/obr. 2: Standortentscheidung – Fragespiegel
Rozhodnutí o lokalite – soubor otázek
4 PROJEKTMANAGEMENT MANAGEMENT PROJEKTU
Zum Steuern des Gesamtablaufs eines Projektes ist das vom Auftraggeber eingesetzte Projektmanagement eine wichtige Schnittstelle. Unter Projektmanagement versteht man alle organisatorischen Verfahren und Techniken, die mit der erfolgreichen Abwicklung eines Projektes verbunden sind. Die DIN 69901 definiert entsprechend Projektmanagement als die "Gesamtheit von Führungsaufgaben, -organisation, -techniken und -mitteln für die Abwicklung eines Projektes".
Im Einzelnen sind durch das Projektmanagement folgende Aufgaben sicherzustellen (beispielhaft):
- Projektplanung
- Projektführung
- Projektüberwachung
- Projektsteuerung
- Projektcontrolling
Mit Hilfe eines Ablauf- und Zeitplanes (Bild 3) erfolgt die Projektaufteilung. Dabei ist das Projekt in Arbeitspakete (Arbeitsschritte) aufzugliedern und in logische, sachliche und zeitliche Ablaufbeziehungen zu bringen. Das Balkendiagramm dient praktisch zur Visualisierung der Zeitplanung und als Basis für die realistische Terminierung.
Bild 3/obr. 3: Balkendiagramm/Projektumsetzung (beispielhaft)Sloupcový diagram/realizace projektu (příklad)
Der Zeitbedarf für die Umsetzung eines Projektes wird vorwiegend von der Leistungsgröße der Anlage und dem geplanten Brennstoffsortiment (Biomasse bzw. Abfall) abhängig sein und insbesondere von der Lieferzeit der Hauptkomponenten und von der Dauer des Genehmigungsverfahrens bestimmt.
Als einfachste und bewährteste Anlagentechnik sollte die mit dem höchsten verfügbaren Wirkungsgrad, mit der geringsten spezifischen CO2-Emission, mit dem höchsten Umweltstandard und den niedrigsten Investitionskosten ausgewählt werden.
K řízení celkového průběhu projektu je majitelem, zákazníkem chceteli, určený manager důležitá „styčná jednotka“ projektu. Pod pojmem management projektu rozumíme všechny organizační postupy a techniky, se kterými je spojen úspěšný vývoj projektu. Norma DIN 69901 definuje management projektu jako „komplex řídících a organizačních úkolů, technik a prostředků k vykonání projektu.“
Jednotlivě má management projektu zajistit následující úkoly (například):
- plánování projektu
- vedení projektu
- dohled nad projektem
- řízení projektu
- kontrola projektu
Pomocí pracovního harmonogramu a časového plánu (obr. 3) následuje rozvržení projektu. V tomto případě rozdělujeme projekt do tzv. „balíků“ (pracovních kroků), které mají vyjádřit logickou, věcnou a časovou posloupnost kroků. Sloupcový diagram slouží pro přehlednost časového plánu a je výchozí rovinou pro realistické určování termínů.
Časová potřeba realizace projektu je z větší části závislá na výkonu zařízení a plánovaných používaných druhů paliva (biomasa nebo odpad) a zejména i na dodacích lhůtách hlavních komponentů a i na době trvání při získávání povolení.
Jako nejsnazší a nejspolehlivější technika by měla být vybrána zařízení s vysokou účinností, s nízkými specifickými CO2-emisemi, s nejvyšším standardem prospěšným ku životnímu prostředí a nejnižšími investičními náklady.
5 ANLAGENGENEHMIGUNG POVOLENÍ ZAŔÍZENÍ
Bedeutsame Industrieanlagen wie Kraftwerke, Chemiebetriebe, Abfallbehandlungsanlagen, Raffinerien, u. a. unterliegen einer besonderen Genehmigungspflicht.
In den Verfahren werden nicht nur die verschiedenen Belange des Umweltschutzes, wie Luftreinhaltung, Lärmbekämpfung, Abfallvermeidung und -verwertung, Umgang mit Abwasser und wassergefährdenden Stoffen sowie Anlagensicherheit eingehend geprüft, sondern z. B. auch baurechtliche und arbeitsschutzrechtliche Vorgaben.
Významná průmyslová zařízení jako jsou elektrárny, chemické provozy, zařízení pro zpracování odpadu, rafinérie a další podléhají zvláštní povinnosti vyžadující schválení.
V tomto řízení nebudou přezkušovány pouze záležitosti životního prostředí, ochrana čistoty ovzduší, potlačování hluku, zužitkování a zamezování vzniku odpadu, zacházení s odpadní vodou a s vodu-ohrožujícími látkami a bezpečnost zařízení, nýbrž také dodržení stavebního práva a bezpečnosti práce.
6 ZUSAMMENFASSUNG SHRNUTÍ
Die standortspezifischen Kriterien für die Struktur eines Projekts werden maßgeblich durch die Art der zu errichtenden Anlage bestimmt. Je nach Komplexität des Vorhabens sind bei der Organisation unterschiedliche Projektbeteiligte einzubeziehen. Die Planung und Realisierung komplexer Systeme erfordert in den Unternehmen die Zusammenarbeit über Fach- und Bereichsgrenzen hinweg. Die sachgerechte Definition der Liefergrenzen insbesondere bei anlagentechnischen Gewerken erleichtert die Projektabwicklung erheblich. Getroffene Fehlentscheidungen wirken sich mit fortschreitender Zeit immer stärker auf die Wirtschaftlichkeit (Kosten nehmen zu!) aus. In Abhängigkeit von der Anlagengröße, dem Brennstoffeinsatz und der Anlagentechnik sind unterschiedliche Genehmigungsverfahren zu beachten.
Specifická kritéria lokality a struktury projektu budou určena podle druhu plánovaného zařízení. Podle složitosti záměru se při organizaci zapojí nejrůznější účastníci projektu. Plánování a realizace komplexního systému vyžaduje odbornou spolupráci zúčastněných podniků především v hraničních oblastech oborů. Správná definice termínu dodávky především technických prácí výrazně ulehčuje vývoj projektu. Učiněná „chybná“ rozhodnutí se s přibývajícím časem projevují stále silněji na hospodárnosti (náklady se bohužel zvyšují!). V závislosti na velikosti zařízení, použitém palivu a technice existují různá povolovací řízení.
Quelle: ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – 2006. Ostrava 2006, Tagungsband, ISBN 80-248-1108-1,
S. 120-125
